Bez pohybu to nejde

Představte si tři ženy. Kláře je čtyřicet, sní o tom, že se jí jednou podaří shodit deset kilo na bocích a hýždích. Ve skutečnosti je ale přesvědčena, že dvě těhotenství, která má za sebou z ní učinila tlouštíka až do smrti. Dvaapadesátiletá Jana je na odbornice na diety. Vyzkoušela snad všechny. Pokaždé zhubla a pak zase přibrala. Nyní je zoufalá, je totiž přesvědčena, že menopauza v kombinaci s celoživotním držením diet zničila její metabolismus a tím i veškeré naděje na to, že ještě bude někdy štíhlá. Markétě je teprve devětadvacet a je ještě svobodná. Potřebuje se zbavit pouhých pěti kilogramů, ale ty se jí usadily převážně na stehnech a hýždích. Tvrdí, že její problém je dědičným prokletím, s nímž nemůže vůbec nic dělat. Mají tyto tři ženy pravdu?

Nemusíme se stát obětmi genetiky

Můžeme zodpovědně říci, že mají i nemají. Celá pravda totiž zahrnuje dvojí realitu. Biologie určitě hraje v naší tělesné velikosti a tvarech významnou roli, ale jen myrozhodujeme o tom, nakolik se nakonec projeví a jak velké oběti jí budeme nuceni přinést. Těhotenství, diety i genetické zatížení hrají v tom, kolik vážíme a jak vypadáme, významnou roli. Mnohem důležitější jsou ale životní styl a stravovací návyky. „Ve dvaceti letech máte obvykle tělo, s jakým jste se narodili, ale ve čtyřiceti nebo v šedesáti už vaše tělo odráží způsob, jakým jste prožili celý život.

Aerobní cvičení není jen aerobik

Vhodný pohyb je ten, který má aerobní a anaerobní charakter. Nemusíme se ale hned hlásit do kurzů aerobiku. Pro řadu z vás, kteří jste léta necvičili, a jediným pohybem pro vás byla cesta na autobus, by to ani nebylo dobré. Výsledky přinášejí i naprosto běžné aktivity, jako je například chůze, jízda na kole či třeba plavání. Podstata aerobních cvičení totiž vězí v následujícím: při fyzické námaze musí srdce rychleji a silněji pracovat. Aby toho bylo schopné, potřebuje intenzivnější oběh kyslíku, který v těle funguje jako přenašeč energie. V průběhu nádechu proudí kyslík z plic do krevního řečiště. Pak jej srdce žene do svalstva. Tak je kyslík využíván pro potřeby rozkladu sacharidů, tuku a bílkovin na energii, kterou svalová soustava potřebuje ke svému fungování. Látková výměna je tedy mnohem intenzivnější, než sedíte-li v ušáku s knížkou v ruce.

Ale pozor! Se cvičením je to stejné jako s oblečením. Právě tak jako všem nemusí padnout stejné oblečení, tak i cvičení by mělo být „ušité přímo na tělo“.